Na výběr svatebních šatů jsem se
moc těšila. Bylo to myslím v lednu, kdy bylo ještě všechno
zavřené, ale jeden svatební salon mi otevřel a mohla jsem si
vybírat a zkoušet. Poprosila jsem jednu družičku, která jela se
mnou a zbytek byl on-line na videohovoru.
Vyzkoušela jsem si asi 6 šatů. Bylo
to docela náročné, protože to neustále zavazování a sundavání,
a navíc je v tom teplo. První šaty byly docela krásné a moc se
mi líbily, ale bohužel nebyly v mých finančních možnostech.
Další šaty byly naopak moc vyzývavé. Kdybych si je vybrala, tak
nikdo nebude řešit naší svatbu, ale spíše „Hele ta má ale
kozy...“ Takže ty jsme hned zavrhly. V dalších šatech jsem
vypadala jako kdyby mi bylo 50 let. A další šaty mi byly malé.
Ono vybrat šaty je hrozně těžký obzvlášť když máte prsa
velikosti E. Jedny šaty měly i rukávy, tak to jsem myslela, že
vyskočím z kůže. Měla jsem vytipované šaty, které by se mi
líbily, ale bohužel nemám na to postavu.
Koupit nebo půjčit?
To byla také otázka, kterou jsem si
dost dlouho pokládala. Někde je půjčovné levnější než koupě,
ale jinde je půjčovné stejně drahé nebo jen o pár stovek
levnější než koupě. Bála jsem se, že šaty třeba zničím a
nakonec budu ještě doplácet. Volila jsem tedy variantu koupě.
Paní v salonu měla výprodej, tak jsem si tam nakonec jedny vybrala
a když se nezničí, tak je třeba ještě prodám. Do těch šatů
jsem se zamilovala už když jsem si je vzala prvně na sebe.
Boty
To byl horší problém. Já jsem
chtěla jen bílé nebo světlé lodičky s uzavřenou špičkou,
jenže jsem je nechtěla z internetu, ale normálně si je vyzkoušet.
To jsem ale nevěděla, že to bude takový problém. Prošla jsem
celý obchoďák a nic. Po světlých lodičkách se slehla zem.
Nikde neměli žádné světlé lodičky. No a pak jsem objevila boty
v barvě bordó. Koukala jsem na ně asi půl hodiny a pak si je
vyzkoušela a nakonec koupila. Jsou teda vyšší, ale jsou krásné
a dobře ladí k šatům. Ale nakonec mi to nedalo a objednala si
ještě dvoje světlé ze Zalanda. Těším se, až si je vyzkouším
a pak porovnám a vyberu si ty pravé.