Mělnické vinobraní 2025 – naše druhá návštěva

 Mělnické vinobraní 2025 – naše druhá návštěva

Letos jsme se vydali už podruhé na mělnické vinobraní. Loni jsme tam byli hlavně kvůli Lunetic a Leoši Marešovi, ale letos nás čekalo ještě víc interpretů, kteří nás lákali.

Do města jsme přijeli už v pátek. Chtěli jsem se v kempu zeptat, zda mají místo na sobotu. Když jsem viděli frontu, která byla až na křižovatku, tak jsem to vzdali, zaparkovali na parkovišti opodál a rovnou vyrazili na festival.

Začali jsme klasikou. Jedno pivo, výborný langoš a skvělá klobása. Stánků bylo dost, ale nabídka se pořád opakovala. Langoše, klobásy, nudle na váhu… sem tam něco jiného, ale spíš výjimka.

Na koncert Kryštofa jsem byla poprvé, takže jsem si ho fakt užila. Jen těch lidí bylo neskutečně moc. A když říkám hodně, tak to znásobte ještě dvěma. 😅

Calina jsem viděla už na Benátské, takže jsem věděla, že nezklame, a taky nezklamal. Jen publikum bylo hodně netolerantní. Klasika: někdo vás požádá, jestli může projít, vy uhnete, ale on už pak nezmizí a prostě se vám vecpe přímo před nos. Proběhla výměna názorů a nakonec se posunuli😁 Po koncertě jsme si dali kávu a vyrazili domů.

V sobotu jsme kemp rovnou vzdali a domluvili se, že přespíme v autě. Michal mě vysadil nahoře na kopci a šel zaparkovat. Kolem druhé odpoledne tam skoro nikdo nebyl, tak jsem si v klidu prošla areál a dala si pivo.

Pak přišel nostalgický moment. Koncert Juliana Záhorovského, kterému jsem kdysi posílala SMS do Superstar. Pamatujete si ještě na top 10 z první série? Překvapilo mě, kolik holek ho zná, hned mi ale došlo, že čekají na Sofiana, který vystupoval až za 3 hodiny. 

Na oběd jsme si zašli do restaurace Němý Medvěd. Jejich burgery musím doporučit všema deseti. Výborné!

Koncert Sofiana byl opět boží. Jen jsem si musela vybojovat své místo, protože někteří lidé mají pocit, že se do první řady dostanou bez čekání. 😁 Ale já si svoje místo nenechám vzít.

S přibývajícím časem lidí přibývalo tolik, že se festival začal měnit spíš v boj o přežití. Po každém koncertu se to ucpalo a skoro nešlo projít. Všude střepy od láhví s vínem, opilí lidi… a to už pro mě ztrácelo kouzlo.

Silný zážitek pro mě ale byl koncert Jiřího Korna. Přiznám se, že mě až dojal a nečekaně rozplakal. Netušila jsem, že ve mně vyvolá takové emoce.

Večer bylo strašné horko, takže jsme měli jen jedno pivo a šli si sednout na chodník, kde jsme si trochu odpočinuli. Prošli jsme si ještě pouť, ale tam to byla hlava na hlavě. A přitom já poutě miluju! Tady jsem ale nevydržela dýl, než bylo nutné.

Plánovali jsme zůstat ještě na Chinaski, ale lidí už bylo tolik, že se to nedalo zvládnout. Poslechli jsme si pár písniček a vyrazili k autu. Domů jsme dorazili dokonce dřív než v pátek.

Celkově to byla skvělá akce plná hudby, atmosféry a dobrého jídla. Jen těch lidí bylo opravdu až příliš. Ale za cenu 450 Kč za celé vinobraní? Určitě půjdeme i příští rok.